Typy prevence

Preventivní aktivity jsou definovány podle toho, na koho, kdy a jak jsou zaměřené, takto:

1. Specifická prevence

Specifické primárně-preventivní programy v oblasti prevence jsou programy, které se explicitně zaměřují na určité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování.

a) všeobecná

je zaměřena na cílovou skupinu např. třídu, u které není zatím rizikové chování specifikováno, nebo nejeví jeho známky

b) selektivní

je zaměřena na primární cílovou skupinu - ta část populace, u které chceme zamezit vzniku rizikového chování

c) indikovaná

nazývaná také "včasná intervence", reaguje na konkrétní rizikový jev, který se již objevil

Právě jasná profilace těchto programů (snaha působit selektivně, specificky) na určitou formu rizikového chování odlišuje tyto programy od programů nespecifických. Specifičnost programů je dále dána nutností zaměřit se na určitou cílovou skupinu, jevící se jako ohroženější či rizikovější, než skupiny jiné.

2. Nespecifická prevence

Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit.

 

Zároveň rozlišujeme prevenci podle fáze rizikového jevu na:

1. Primární

Zabývá se předcházení rizikovým jevům.

2. Sekundární

Je zaměřena na situace, kdy se rizikové jevy již objevily - a snaží se zamezit jejich pokračování a šíření.

3. Terciární

Věnuje se zmírňování rizik vzniklých a působících rizikových jevů.

Zobrazeno: 11664x