Proč prevence v komunitě

Idea primární prevence v komunitě vychází z principů občanské společnosti "posilování schopnosti občanů komunity brát za sebe zodpovědnost, zodpovědnost za svůj osud, zdraví i schopnost komunity postarat se o své slabší rizikové spoluobčany, respektive pomoci jim k jejich maximální schopnosti samostatného života" (WHO, 1991).

Komunitní přístup přináší jednoduché a srozumitelné myšlenky a ukazuje, jak je lze uplatnit v realitě s ohledem na podmínky v dané komunitě. Spoluvytváří participativní demokracii na té nejkonkrétnější lokální úrovni. Podstata komunitního přístupu tkví ve vytváření příležitostí k diskusi a spolupráci při řešení problémů a rozvoji komunity mezi představiteli institucí, organizací, spolků, podnikatelského sektoru, občany atd. Jeho smyslem je podporovat člena komunity v tom, aby se také on angažoval v předcházení a při řešení společných problémů, které se ho týkají.

Komunitní práce využívá lidské i jiné zdroje v komunitě (ve smyslu občanském) k podpoře jednotlivců i místních skupin tak, aby sami rozšířili své dovednosti i možnosti a mohli řešit své problémy vlastními silami či se spolupodílet při řešení problémů v komunitě.

Prevence v komunitě znamená účast (aktivní, pasivní) členů komunity v rámci prevence drogových závislostí, tzn. při předcházení problémům s návykovými látkami všemi prostředky, které daná komunita může využít.

Cíle prevence v komunitě

  1. aktivizovat potenciál a schopnosti komunity ve směru zodpovědnosti za svůj osud, zdraví a schopnost aktivně se zapojit do primární prevence v dané lokalitě,
  2. vytvářet specifické programy pro osoby v rizikových situacích, respektive ohrožené drogovou závislostí,
  3. podporovat zdravý životní styl komunity a vytvářet pro to vhodné podmínky,
  4. poskytovat objektivní informace o drogové problematice s ohledem na aktuální situaci v komunitě a průběžně informovat o aktivitách zaměřených na prevenci v dané lokalitě,
  5. podporovat a budovat kvalitní spolupráci různých institucí, ale i jednotlivců, v komunitě s důrazem na vytváření vhodných podmínek k řešení drogové problematiky,
  6. vytvořit funkční systém umožňující co nejsnadnější komunikaci a spolupráci institucí a organizací na různé úrovni zdravotnická zařízení, školy, občanská sdružení, nadace, místní úřady, ministerstva, zájmové spolky, atd.


Realizace prevence v komunitě
V čele projektu prevence stojí klíčová osoba, která má zájem na řešení drogového problému a koordinuje preventivní aktivity na území komunity (dále koordinátor). Může být zaměstnancem místní správy nebo neziskové organizace. Koordinátor iniciuje vytvoření multidisciplinárního realizačního týmu (odborníci z různých oblastí, zástupci veřejnosti, místní správy apod). Spolu s realizačním týmem koordinuje veškeré aktivity v rámci primární prevence drogových závislostí a spolupracuje s dalšími institucemi a organizacemi působícími na území komunity (místní úřady, zdravotnická a sociální zařízení, školy, nestátní neziskové organizace, sportovní kluby, zájmové organizace, rodičovské iniciativy, policie, atd.). Dalším úkolem koordinátora a jeho realizačního týmu je vyhledávání lidských, materiálních a finančních zdrojů v dané komunitě.


Základní postup při realizaci prevence v komunitě:

1. Mapování potřeb komunity
Za účelem získání informací o aktuální situaci v komunitě je nutné oslovit zástupce jednotlivých institucí, osobnosti veřejného života, veřejnost s cílem získat následující informace:

  • o stávajících aktivitách specifické i nespecifické primární prevence (tj. o zdrojích v komunitě týkajících se přímo prevence),
  • o míře informovanosti o drogové problematice,
  • o míře uvědomění závažnosti a rozšíření drogového problému v komunitě,
  • o potřebě tento problém řešit v rámci primární prevence.

(konkrétně např.: Jaká je role školy v primární prevenci?, Jak dostupné jsou volnočasové aktivity?, Jaká je sociální demografie v dané komunitě?, Jak dostupné jsou intervenční programy pro rizikovou mládež?, Jakou roli hrají formální i neformální aktivity?,Kolik finančních prostředků je k dispozici?. )
Mapování je podstatné a nezbytné, i když čas a zdroje jsou velmi limitované. Bez takového mapování a kvalitních informací může být obtížné přesvědčit jak klíčové osoby (např. zástupce místní samosprávy), tak občany komunity k realizování programu a značné úsilí tak může být směřováno k špatným cílům (Grant a Hodgson, 1991).

2. Vytváření sítě (networking)
Na základě mapování nebo v jeho průběhu probíhá síťování. Jedná se o vytváření sítě s cílem zapojit do projektu, a získat tak podporu, co nejvíce složek (osobností, institucí, organizací) v dané komunitě, a to především:

  • organizace, které se přímo zabývají programy primární prevence a realizují je na vybraných místech v komunitě,
  • občanská sdružení, organizace a iniciativy různého typu, i když jejich program se problematiky přímo netýká (sportovní kluby, sdružení nájemníků, ekologické iniciativy, rodičovské iniciativy, zájmová sdružení atd.),
  • místní politiky (členové zastupitelstva) a politické formace, které zastupují,
  • důležité osobnosti (lékaři, spisovatelé, duchovní, podnikatelé, sportovci, hudebníci),
  • důležité instituce a organizace na daném území (úřady, velké podniky, školy, university, nemocnice, galerie, divadla).

Cílem síťování je získání či vytvoření široké občanské platformy pro podporu prevence na daném území. Princip vytváření sítě stojí zejména na důvěře v obrovský potenciál, který všechny složky otevřené společnosti obsahují a který je třeba objevovat a rozvíjet (Kalina, 2000).

3. Plánování
Na základě získaných informací je sestavena strategie primární prevence v komunitě a stanoveny základní fáze realizace projektu:

  • shromáždění informací, vytvoření databáze,
  • zformulování problému a cíle, možnosti řešení a zdroje,
  • seznámení jak zastupitelů místní správy, tak obyvatelů komunity s výsledky mapování a s projektem,
  • realizace projektu ve vybraných cílových skupinách,
  • průběžné vyhodnocení projektu,
  • na základě výstupů průběžného vyhodnocení rozšíření projektu do celé komunity, a potřeby v komunitě,
  • průběžné sledování efektivity a naplňování cílů projektu.


4. Vlastní realizace
Během realizace projektu je kladen důraz na koordinaci jednotlivých aktivit, průhlednost financování, cílenost jednotlivých programů a také na mediální prezentaci.
Důležitá je také měřitelnost efektivity jednotlivých aktivit. Projekt nejenže vytváří podmínky pro nové aktivity a programy, které v komunitě schází, ale také podporuje ty programy, které již v komunitě probíhají. Dále je nutné respektovat povahu programu, tj. zda patří do oblasti specifické nebo nespecifické prevence.
Nezbytností je průběžné vyhodnocování projektu, sledování efektivity a naplňování cílů projektu. Na základě výstupů průběžného vyhodnocení totiž probíhá postupné rozšíření projektu do celé komunity.

5. Vyhodnocení
Vyhodnocování projektu probíhá prostřednictvím realizačního týmu a zároveň všech zúčastněných či cílových skupin. V konečném výsledku se hodnotí přínos projektu pro celou komunitu. Proto je důležité, jak probíhala mediální presentace celého projektu veřejnosti a zda byly cíle projektu dostatečně definované a srozumitelné již na začátku tak, aby byly výsledky dobře měřitelné a doložitelné.
Vyhodnocení projektu shrnuje hodnocení různých zainteresovaných skupin. Je proto nezbytné a užitečné, aby v rámci projektu působil evaluátor zvenčí (mimo komunitu).


Účinný program prevence v komunitě:

1. Vychází ze znalosti prostředí.

  • odpovídá demografickým, kulturním a sociálně-ekonomických charakteristikám místní komunity
  • odpovídá nejčastěji užívaným látkám v dané oblasti
  • zahrnuje problémy etnických skupin zastoupených v místní komunitě
  • identifikuje a využívá zdrojů a možností na místní úrovni

2. Vytváří místní síť .

  • zapojuje důležité místní osobnosti, instituce a organizace
  • oslovuje více generací (prarodiče, rodiče, děti)
  • kombinuje „sváteční události“ a „činnost všedního dne“

3. Stimuluje občanskou morálku. 

  • podporuje morální hodnoty (odpovědnost za vlastní život, sebeúcta, odvaha čelit problémům, spoluzodpovědnost za kvalitu života v rodině a v komunitě)
  • stimuluje aktivní účast místních obyvatel v pomoci problémům místní komunity
  • podporuje „korporativní občanství“

4. Obsahuje srozumitelné poselství využívající účinných faktorů specifické i nespecifické prevence.

  • zvyšuje „drogové vědomí“
  • podporuje „denormalizaci“ užívání drog
  • využívá pozitivních osobních vzorů
  • podporuje zdravý životní styl
  • podporuje komunitní bezpečnost

5. Neobsahuje zjevné či skryté podněty, které posilují předsudky vůči uživatelům drog brání zavádění a rozvoji služeb.

Závěr
Myšlenka prevence realizované v komunitě ukazuje, že pokud má být prevence drogových závislostí efektivní a smysluplná, neobejde se bez účasti veřejnosti na lokální úrovni. V České republice je hlavní překážkou naplnění cílů komunitní prevence nedostatek komunitního vědomí a zkušeností ze strany nestátních a státních organizací, místní a také státní správy, které v ní mají nezastupitelnou roli. Tento aspekt však přesahuje rámec problematiky drogových závislostí. Při realizaci prevence v komunitě je možné se inspirovat modely primární prevence fungující v zahraničí, ale nelze je přejímat bez ohledu na naše podmínky i zkušenosti. Je nutné přestat přemýšlet v úzkém rámci problematiky drogových závislostí, ale tuto problematiku vnímat v souvislosti s lidmi a místem, kde žijeme či pracujeme.

Autor textu: Petr Flaks, Barbora Trapková

Zobrazeno: 9994x