Těkavé látky

Organická rozpouštědla, resp. těkavé látky

Zřejmě nejnebezpečnější skupina látek, rozhodně nebezpečnější než „běžné tvrdé“ drogy jako je kokain, pervitin nebo heroin. Vyznačují se narkotickým účinkem, snadno dochází k předávkování se smrtelným zakončením, jejich užívání má rozsáhlé a těžké následky; díky poškození mozku a s tím souvisejícím úbytkem rozumových schopností je pravděpodobnost léčebného ovlivnění malá.

Společnou vlastností těchto látek je to, že rozpouštějí látky tukové povahy, poškozují molekuly bílkovin. Pravidelné užívání vážně poškozuje některé vnitřní orgány - mozek, ledviny, játra, kostní dřeň.
 
Chemicky se jedná o uhlovodíky (alifatické, cyklické, aromatické) a jejich deriváty. Typickým zástupcem této skupiny látek je toluen.
  
Drogová scéna
První případy éterismu byly popsány už na přelomu 18. a 19. století. Éter byl v medicíně používán jako látka pro vedení celkové anestezie. Více se o užívání, resp. vdechování rozpouštědel začalo hovořit až kolem roku 1942 v USA. Od počátku byli uživateli této vysoce rizikové skupiny drog zejména mladí lidé, většinou příslušníci etnických minorit. Jako hlavní důvod užívání těchto látek byl uváděn nedostatek financí na alkohol. V souvislosti s těmito zprávami se dostaly do centra pozornosti i profese, které při své práci používají rozpouštědla a další těkavé látky, jako jsou obuvníci, kladeči koberců a lina, tiskaři, atp. Kromě přímého poškození zdraví se může u těchto profesí vytvořit i psychická závislost. Došlo i k pokusům řešit problemtiku rozpouštědel právní úpravou. V několika státech USA byly přijaty zákony proti jejich zneužívání, vesměs se však ukázaly jako neúčinné. Také v Evropě byla přijata zákonná opatření, např. v Británii bylo zakázáno prodávat rozpouštědla osobám mladším 18 let, „pokud má prodávající podezření, že by látka mohla být použita k intoxikaci“.
 
Těkavé látky jsou i u nás užívány spíše - i když ne výhradně - skupinami sociálně méně adaptovaných jedinců. Zkušenosti z celého světa napovídají, že velikost populace „čichačů“ je relativně stabilní.
 
Účinky
Jedná se o látky s narkotickým, tedy tlumivým účinkem. Užívají se inhalací, tj. vdechováním výparů, např. z napuštěného hadru nebo smotku vaty pod dekou, event. z igelitového sáčku. Jiný způsob aplikace je možný, ale málo častý; při požívání organických rozpouštědel dochází k rozsáhlému poškození trávícího traktu.
 
Intoxikace nastupuje bezprostředně po užití, látky se při vdechování velmi rychle vstřebávají v plicních sklípcích (rychlost je srovnatelná s intravenózní aplikací). Všechny látky této skupiny velmi snadno pronikají biologickými membránami, takže se na místo účinku dostanou v krátké době.
 
Intoxikace se podobá opilosti, rychle se prohlubuje do polospánku s příjemnými barevnými sny. Při dalším užívání dochází k otupení vědomí až do komatu. Euforická fáze je kratší, typická je rovněž ztráta kontroly nad svým chováním, často dochází k projevům agresivity. Uživatel charakteristicky sladce páchne, šíří kolem sebe zápach organického rozpouštědla. Látka bývá z velké části vyloučena dechem.
 
Účinek odeznívá ve většině případů rychle, řádově v minutách. Stav po odeznění intoxikace je podobný kocovině po alkoholu.
 

Zástupci

oluen

Používá se k ředění barev, je běžně ke koupi v drogeriích.

Perchlorethylen

Látka se používá jako technické odmašťovadlo, je rovněž volně v prodeji.

Aceton

Používá se k ředění barev, je běžně ke koupi v drogeriích.

Chemopren

Oblíbené lepidlo, běžně v drogeriích.

Styrofix

Modelářské lepidlo, rovněž volně dostupné.

Éter, chloroform, trichloretylen

Látky používáné ve zdravotnictví, jejich dostupnost je tedy poněkud nižší. V minulosti se používaly jako celková anestetika (tj. látky užívané k vedení narkosy při operacích).

   
Rizika
Závislost na těchto látkách vzniká poměrně snadno, možná i díky poškození nervového systému. Postižený je obtížně léčitelný.
 
Těkavé látky při užívání poškozují člověka daleko více než jiné návykové látky. Dochází k poškozením sliznic dýchacích cest, jater a ledvin, k až pouhým okem viditelným změnám mozkové kůry.
 
I při jednorázovém užití je riziko předávkování velmi vysoké, protože při hlubší intoxikaci, kdy dojde ke ztrátě vědomí, uživatel ztrácí kontrolu nad množstvím inhalované látky. K úmrtí dochází pro obrnu dýchacího centra a zástavu dechu, nebo pro poruchu srdeční akce a krevního oběhu.
 
Opakované užívání vede k vážnému narušení osobnosti jedince. Snahy o terapeutickou intervenci zpravidla selhávají a postižený umírá buď na předávkování, nebo na celkové těžké poškození organismu. Naštěstí většina uživatelů těkavých látek je užívá spíše jako doplněk, nebo s ním začíná, ale brzy přechází na jinou drogu, kde je možnost intervence lepší.
Autor: MUDr. Jakub Minařík
Zobrazeno: 17258x