Alkohol

Alkohol (etanol, etylalkohol, chemicky C2H5-OH) patří do skupiny látek, která se nazývá alkoholy.

Vznikají kvašením cukrů, přirozenou cestou se dosahuje koncentrace asi kolem 12-14%, což je koncentrace vína; pak se kvašení zastaví. Vyšších koncentrací je možné dosáhnout destilací. Pokud je destilace nedokonalá, bývá v destilátu obsažen kromě etanolu ještě metanol, který je silně neurotoxický; postihuje optický nerv, takže při intoxikaci hrozí oslepnutí. Podobnou toxicitu, jen v menší míře má i alkohol.

Alkohol se jako droga užívá dlouhou dobu. Existují popisy sakrálního užívání (tj. při náboženských obřadech), tak profánního (tj. pro pobavení). Stejně staré jsou popisy léčebného užívání. Jako lék, resp. součást farmak i jako látka určená k pobavení se používá dodnes.

První definice pijáctví pochází jež z roku 1784 (B. Rush), termín alkoholismus je o něco mladší (1849, M. Huss). Užívání alkoholu jako drogy s sebou nese - a vždy neslo - mnoho problémů. Proto bylo už v minulosti učiněno mnoho pokusů o zákaz nebo omezení jeho užívání. Z nedávné historie můžeme vzpomenout pokus o prohibici ve Spojených státech ve 30. letech minulého století nebo podobný pokus v 80. letech v Sovětském svazu. Lze říci, že ani jeden z nich nebyl příliš úspěšný.

Naše republika patří mezi státy s největší spotřebou alkoholických nápojů na jednoho obyvatele.


Obecná charakteristika účinků
Mechanismus účinku spočívá v ovlivnění určitých skupin neuronů, resp. jejich spojení, tzv. synapsí. Alkohol ovlivňuje mnoho receptorových systémů, některé stimulačně, jiné naopak inhibičně. Mechanismus ovlivnění centrálního nervového systému je komplexní. Tkáňové poškození je většinou způsobeno látkami, které vznikají při degradaci alkoholu (acetaldehyd).


Alkohol je látka s tlumivým efektem, který se však plně projevuje až po požití vyšších dávek.
Podle dávky, resp. hladiny alkoholu v krvi, je možné opilost rozdělit na:

· Lehkou, která je charakterizována spíše excitací (dávka do 1,5 g/l)
· Středně těžkou, která je charakterizována útlumem a ospalostí (dávka do 1,6 – 2,0 g/l)
· Těžkou, kdy stav hraničí s narkozou a postižený může být obtížně probuditelný (dávka od 2,0 do 3,0 g/l)
· Velmi těžkou, ve které dochází k bezvědomí a kdy hrozí zástava dechu a oběhu (dávky nad 3,0 g/l).

Účinky
Účinek díky tomu, že alkohol snadno prostupuje biologickými membránami, se dostavuje krátce (řádově v minutách) po požití. Menší dávky alkoholu mají mírně stimulační účinek, dochází ke zlepšení nálady a zvýšení sebevědomí, intoxikovaný je díky mizícím zábranám komunikativnější.
Vyšší dávky vedou k otupení soudnosti a sebekritičnosti, nálada někdy nabývá expanzivního charakteru, intoxikovaný může mít sklony k agresivitě.
Pokračující konzumace vede k útlumu, který se projeví usínáním, při vyšších dávkách se útlum prohlubuje až ke komatoznímu stavu. V bezvědomí hrozí zástava životních funkcí (dechu a oběhu).

Odvykací stav
Závislostní potenciál alkoholu je celkem vysoký. Platí, že čím je nižší věk zahájení užívání, tím je vznik závisti snazší. Závislost má složku tělesnou i psychickou.
Po dlouhodobém užívání alkoholu může být vysazení život ohrožující. Abstinenční syndrom se začne projevovat několik hodin po skončení pití, vrcholí 2-3 den a odeznívá asi do týdne. Začíná třesem, těžké stavy mohou být doprovázeny křečemi. V těžších případech dochází také k vážné poruše vědomí (delirium tremens) s halucinacemi. Mohou nastat epizody výrazného neklidu a agresivity. Bez léčby se uvádí pravděpodobnost úmrtí až 20%, ale i v případě adekvátní terapie je tento stav, zvláště je-li kombinován s těžším tělesným onemocněním nebo úrazem, život ohrožující a může vést k úmrtí.

Rizika spojená s užíváním
Somatické poškození je většinou vázáno na dlouhodobější užívání alkoholu. Lokálně dráždivý účinek vede k poškození trávícího traktu (záněty žaludku a střev doprovázené trávícími obtížemi a průjmy). V játrech dochází nejdříve k odúmrti buněk v centru jaterních lalůčků, postupně dochází k poškození vazivových trámců; játra pak již nejsou schopna regenerace. Dochází k hormonálním změnám, u mužů se snižuje produkce testosteronu, což v konečném důsledku vede k impotenci. Poškozen je i srdeční oběh. Potenciálně smrtelné může být neurologické postižení.
Psychické komplikace vznikají po dlouhodobém, roky trvajícím pití. V lehčích stadiích se objevují halucinace a paranoidně psychotická porucha, konečným stadiem je alkoholová demence s malou nadějí na zlepšení.
Vzácnou poruchou je tzv. patická opilost. Nastává již po vypití malého množství alkoholu. Dochází k púoruše vědomí s nepochopitelným, často velmi agresivním chováním, které je pro jedince netypické. Trvá obyčejně krátce, je po ní úplná amnesie.

Autor: MUDr. Jakub Minařík

Zobrazeno: 6411x