Mapa postojů

Cíl:
větší porozumění vlastním postojům

Způsob práce:
individuální, skupinová, práce celé třídy

Pomůcky, podmínky:
prostor třídy je upraven na dostatečně velkou volnou plochu ke „korzování“ celé třídy, volné archy papíru (A4), tužky, podložky, obálky s kartičkami pojmů pro každého žáka – na kartičkách jsou tyto pojmy: touha, strach, svoboda, víno, droga, zvědavost, riskování, něco zakázaného, feťák, marihuana, radost, heroin, móda, zábava, cigareta, policie

Čas:
45 minut

Východiska:
Postoje jsou dlouhodobě utvářené sklony reagovat určitým způsobem na předměty, osoby, situace či sebe sama. I postoje k drogám se utvářejí dlouhodobě a nelze je formovat na základě jednorázové akce. Postoje a jejich odlišnost mezi lidmi je dána vzděláním, vlastní zkušeností a sociálními vlivy, zejména rodiny a přátel. Postoje se mohou v průběhu života měnit. Ke zpevňování určitého postoje dochází v souvislosti s určitou emoční vazbou k dané situaci nebo nositeli informace.
Cvičení používá základní emoční prožitky pocitů libosti (radosti) a nelibosti – odporu (strachu), skrze něž jsou asociačně promítnuty určité pojmy (věci, jevy, hodnoty) z drogové problematiky. Hra učí argumentačnímu vyjádření, obhájení svého názoru, sebeprosazení i hledání konsensu, hledání ideálních postojů a názorů, hledání vlastní historie ke vzniku určitého názoru a postoje a tedy i sebepoznávání.

Postup a instrukce:
Učitel rozdělí třídu na trojice nebo skupiny s větším počtem žáků. Celkový počet skupin je dán velikostí volné plochy třídy. Každá skupina by měla získat volný pás široký cca 1,5 metru od stěny k oknu.
Kriteriem rozdělení žáků do skupin jsou jejich obdobné komunikační dovednosti a schopnost sebeprosazení (nikoli stejný prospěch, shoda názorů, pohlaví apod.). Vzniknou relativně homogenní skupiny. Hledání onoho kriteria k rozdělení do skupin může být vděčným námětem další hodiny, stejně jako vytváření skupin podle jiných kriterií nebo kriterií spolužáků.
Skupiny mají dost volného prostoru pro sebe sama a žáci ve skupině se posadí zády k sobě (na židle, na zem). Každý žák má arch, tužku a podložku a obálku s pojmy, kterou rozevře po instrukci učitele.
„Představte si plochu vašeho archu jako místo vašich pocitů. Ve středu archu je jakoby prázdné místo, kde city chybí. Pokud řeknete určitý pojem a budete mít pocit, že u vás nevyvolá žádnou citovou odezvu, umístíte ho právě do středu archu. Můžeme říci, že je vám daná věc lhostejná, že k ní nic necítíte. Dále si představte, že od středu archu směrem nahoru se vyskytují pocity vaší spokojenosti, radosti, je to místo příjemných pocitů. Čím víc k hornímu okraji papíru, tím je váš cit silnější. A naopak od středu dolu jsou vaše nepříjemné a negativní pocity.
Nyní si otevřete obálku a každý sám zaznamenejte na osu papíru odshora dolů pojmy, které v obálce najdete. Každý pracuje nejprve sám. Je potřeba něco doplnit? Je zadání srozumitelné?“
Po vyplnění vytvoří každá skupina kruh a pracuje společně. Žáci diskutují o jednotlivých „mapách“ a snaží se vytvořit společnou mapu skupiny. Učitel podporuje diskusi i obhajování umístění určitých pojmů na jiná místa, než bylo individuální vyjádření. Skupina jednotlivé kartičky umístí v pásu od stěny (místo nejnelibějších pocitů) k oknu (nejpříjemnější pocity).
Vzniknou skupinové mapy, mezi kterými žáci volně korzují.

Žáci se vrací do skupin. Následuje diskuse, komentáře, otázky.

  • V čem se shodovala vaše osobní mapa s mapou skupiny? V čem byly největší rozdíly? Jak si vysvětluješ rozdíly v jednotlivých mapách?
  • Kde a proč jste ustoupili? Jsou některé věci, kde bys nikdy neustoupil?
  • Stalo se někomu při skupinové práci, že se mu podařilo prosadit zásadní věc? O co šlo?
  • Co tě udivilo nebo potěšilo na mapách některého ze členů vaší skupiny nebo skupinových mapách?
  • Kdybys měl takový úkol udělat za 3 roky, v čem myslíš, že by jsi se vyjádřil stejně? Kdyby je měli udělat učitelé, jak jiné by podle vás byly? V čem by se lišily a proč?
  • Existuje podle vás takové řešení „mapy“, o kterém šlo říct, že je správné?


Závěrečné zhodnocení, vyzdvižení základních momentů hodiny, komentář učitele.

 

Autor textu: Mgr. Dušan Dvořák

Zobrazeno: 4015x