Varovné signály šikany

Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu s následky především na psychickém zdraví.

Jejich znaky je možno rozdělit podle různých hledisek přibližně do následujících skupin:

  • verbální přímé a nepřímé,
  • fyzické přímé a nepřímé,
  • aktivní a pasivní.


V následujícím přehledu uvádíme nejčastější nepřímé a přímé varovné signály šikanování

Varovné signály šikany - nepřímé
(jednotlivě mohou mít i jiné příčiny, ale je vhodné zvýšit pozornost)

  • Dítě je stranou od ostatních (např. o přestávkách), zdá se, že nemá kamarády.
  • Přestávky tráví v bezpečné blízkosti učitelů.
  • Dítě je zaražené, posmutnělé až depresivní, nemluví (stává se uzavřeným).
  • Dítě působí smutně, nešťastně, stísněně, má blízko k pláči.
  • Dítě má poruchy spánku, zdají se mu hrůzostrašné sny.
  • Dojde k výraznému zhoršení prospěchu, je nesoustředěné, bez zájmu.
  • Začne vyhledávat důvody pro absenci ve škole - časté omluvenky z důvodu nevolnosti, pobolívání hlavy, břicha apod.
  • Do školy nebo ze školy chodí oklikami.
  • Má často potrhané oblečení, poškozené školní pomůcky nebo pomůcky chybí.
  • Často mu nevychází kapesné, ztrácí ho, chybí mu peníze.
  • Dítě o přestávkách nesvačí, i když dostává z domu svačiny a obědy má zajištěné.
  • Má často různá zranění - odřeniny, modřiny, lehký otřes mozku, naraženou kost nebo zlomeninu, popáleniny na ruce apod. – a nedokáže to uspokojivě vysvětlit.
  • Při týmových sportech bývá volen mezi posledními.
  • Má-li mluvit před třídou je nejistý a ustrašený.
  • Vyhrožuje sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusí.


Varovné signály šikany – přímé
(neprodleně začít řešit)

  • Soustavné posměšné poznámky,
  • nadávky,
  • hrubé žerty,
  • hanlivá přezdívka – rozhodující podmínkou je, do jaké míry je žák tímto zranitelný, těžko to snáší a trpí tím.
  • Kritika žáka,
  • výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným nebo pohrdavým tónem.
  • Jednostranné vyžadování věcných či peněžních darů pod pohrůžkou násilí nebo hrozbou odpírání kamarádství.
  • Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich.
  • Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje – např. jeden žák vystupuje vůči druhému v roli „sluhy“/“otroka“ (nosí mu věci, tašku, svačinu, maže za něj tabuli apod.)
  • Opakované rvačky se zřejmým nepoměrem sil nebo marnou snahou jednoho ze situace uniknout – honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. 

Autor: PhDr. Lenka Skácelová

Zobrazeno: 7962x