Stádia vývoje šikanování

V každé sociální skupině, tedy i v běžné školní třídě, se postupně vytváří hierarchie pozic z pohledu oblíbenosti a moci a tím dochází k rozložení sociálních rolí

např. tzv. vůdce, pomocníci, expert, šašek, černá ovce, pasivní členové atd.. Pokud se ve skupině objeví tzv. černá ovce, je to známka toho, že rovnováha vztahů začíná být narušena a doposud zdravé vztahy mezi žáky se mohou překlonit do úvodního stádia šikanování.


Jednotlivá stádia šikanování vyžadují odlišné postupy při nápravě, proto je nutná nejprve přesná diagnostika.
K označení a pojmenování jednotlivých stádií můžeme kromě standardizovaných metod dospět hodnocením situace podle následujících pěti kritérií:
otevřenost (strach) výpovědi oběti a svědků,
soucit s obětí,
závažnost a častost agrese,
doba trvání šikany,
počet obětí a agresorů.

Podle Dr. M. Koláře rozlišujeme následujících 5 stupňů šikanování:

První stupeň

zrod ostrakismu, ve skupině se objeví jednotlivci, kteří jsou na tzv. sociometrickém chvostu (obětní beránek, černá ovce, outsider) a zakoušejí prvky šikanování tzv. ostrakismu (mírná, převážně psychická forma násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře, je neoblíben, neuznáván, ostatní se s ním nebaví, dělají si z něho drobné legrácky). Kolektiv se zdravým potenciálem tyto projevy agrese zastaví.


Druhý stupeň – V tomto stadiu mohou nastat dva směry vývoje:

1)V náročných situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako ventil k jeho uvolnění. Spolužáci si na nich odreagovávají své nepříjemné pocity. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu subtilní fyzická agrese. V podstatě jde o upevnění soudržnosti skupiny na účet obětního beránka (tzv. scapegoating).

2)V jedné třídě se sejde několik výrazně agresivních antisociálních jedinců a v rámci své „přirozenosti“ od samého počátku používají násilí pro uspokojování svých potřeb. Zážitek, jak chutná moc, když biji a týrám někoho slabého a ustrašeného, může vyvolat u disponovaných jedinců prolomení posledních zábran – své agresivní jednání začínají opakovat. Velmi nepříznivou variantou je situace, kdy násilí začne praktikovat tzv. vůdce (sociometrická hvězda skupiny) jako „úlevnou“ zábavu nebo prostě jen pro obveselení okruhu svých obdivovatelů.

Další vývoj vztahů ve školní třídě závisí značně na míře pozitivního zaměření skupiny a na postojích žáků k šikanování. V případě, že ve skupině existuje soudržnost, kamarádské vztahy a převažují pozitivní morální hodnoty, kdy žáci mají zásadně negativní postoje k násilí a ubližování slabším, pokusy o šikanování neuspějí. Takováto ideální situace nevzniká sama, je třeba ji vytvořit a podpořit pedagogickým působením. Jsou pokusy o šikanování trpěny a je téměř jisté, že násilí v nějaké podobě zakoření.

Třetí stupeň

– klíčový moment, vytvoření jádra agresorů. Jestliže se nevytvoří pevná hráz přitvrzeným manipulacím a počáteční fyzické agresi jednotlivců, utvoří se skupinky agresorů tzv. „úderné jádro“, které začne již systematicky šikanovat nejvhodnější oběti. Skupina je již v hrubých rysech rozdělena na podskupiny, které svým způsobem bojují o rozdělení vlivu, může se stát, že vznikne křehká rovnováha mezi skupinou + a -, která dočasně směřování k šikaně zastaví. Jde o fázi rozhodující, zda se bude šikana vyvíjet dál.


Čtvrtý stupeň

- většina přijímá normy agresorů a ty jsou pro skupinu nepsaným zákonem. Pokud není ve skupině dost silná pozitivní podskupina může činnost agresorů nerušeně pokračovat, tlak ke konformitě nedovolí jedinci postavit se normám „úderného jádra“, i mírní a ukáznění žáci se začínají chovat krutě. U členů skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná normám vůdců. Vliv pedagogů ustupuje zcela do pozadí.


Pátý stupeň

– totalita neboli dokonalá šikana. Žáci jsou rozděleni na otrokáře a otroky. Agresoři, kteří ztrácejí poslední zbytky zábran a smysl pro realitu, jsou nutkáni k opakování a stupňování násilí. Původně neutrální nebo mírně nesouhlasící členové skupiny jsou stále nekonformnější, se zájmem přihlížejí nebo šikanování také realizují. Brutální násilí se začíná považovat za normální, dokonce za výbornou legraci. Oběti jsou stále závislejší a ochotnější dělat cokoli. Neúnosnost utrpení řeší únikem do nemocí, neomluvenou absencí, odchodem ze školy, pokusem o sebevraždu, případně se zhroutí.


Pro všechny stupně šikany platí:
pokud je agresor sociometrickou hvězdou i pro učitele, může prorůst šikana i do oficiální školní struktury (agresor je učiteli protěžován, zvolen předsedou a jakékoliv signály volání o pomoc od prospěchově slabého a nesympatického žáka jsou odmítány).

Nezdravé vztahy ve třídě trvají poměrně dlouhou dobu - pravděpodobně od počátku, vyvíjely se od ostrakizace přes jasné utvoření skupiny agresorů a přijetí jejich norem většinou, ve třídě není dost silná pozitivní podskupina, která by směřování k ostrakismu, manipulacím a šikaně zastavila.

Tuto situaci ve třídě je nutné řešit ve spolupráci s odborným zařízením.

Autor: PhDr. Lenka Skácelová

Zobrazeno: 9190x