Závislost na "tvrdých" drogách

Rozvoj závislosti na tvrdých drogách
Závislost na drogách se v mnohém rozvíjí analogicky se závislostí na alkoholu, onemocnění má ale poněkud jinou dynamiku. Ta je jistě ovlivněna jiným účinkem těchto látek, ale uplatňují se zde výrazněji i sociální aspekty jejich užívání, resp. sociální statut jejich uživatelů („nelegálnost“ drog a s tím související finanční nákladnost, nízká společenská akceptace uživatelů apod.)

První užití, iniciace
Zprostředkovateli první zkušenosti s drogou bývají většinou přátelé, nebo vrstevníci. Nákup, nebo získání drogy zdarma od prodejce (dealera) nebývá pro první užití typický, objevuje se spíše výjimečně. To mimo jiné také proto, že hlavní iniciační drogou bývá alkohol, který je u nás legální. Užití nelegálních drog následuje až sekundárně, obyčejně v situaci, kdy má uživatel s alkoholem již hojné zkušenosti. Typicky pak následuje užití nějaké nelegální drogy, často marihuany nebo extáze, které jsou vnímány jako látky relativně bezpečné. Méně často jsou iniciační drogou látky jako heroin nebo pervitin, ačkoli i takové případy se vyskytují. Věk, ve kterém dochází k iniciaci, je různý; v případě alkoholu se tak děje většinou na počátku dospívání. Iniciace jinými drogami probíhá o málo později, obyčejně v dospívání nebo v ranné dospělosti.

Stadium experimentování s drogami
Experimentátor užívá drogy občas, obyčejně jen několikrát do roka, event. několikrát do měsíce. Celé stadium experimentování trvá různě dlouho dobu, většinou se jedná o několik měsíců až 1 rok. Užívání má „socializovaný“ charakter, děje se často ve skupině vrstevníků se stejným zájmem. Dosti často dochází k experimentům na různých tanečních akcích. První užívanou drogou v tomto prostředí bývá extáze, případně pervitin. U heroinu není typickým prostředím taneční akce; hlavním účinkem heroinu je útlum, takže jeho uživatelé vyhledávají spíše klidné prostředí.

Prvouživatelé a experimentátoři mají s odhadem účinku drog malé nebo žádné zkušenosti a snadno se může stát, že správně neodhadnou dávku a předávkují se.
Na sklonku tohoto stadia užívání drog získává pravidelný charakter alespoň víkendového užívání v případě pervitinu, nebo užití několikrát do týdne v případě heroinu. Značná část uživatelů však v tomto období, resp. na jeho konci, užívání drog opouští. Přelom druhého a třetího stadia je zároveň zpravidla obdobím, kdy si drogového problému také všimnou lidé z blízkého okolí uživatele; pokud na problém přiměřeně reagují, mohou další vývoj pozitivně ovlivnit.

Stadium pravidelného užívání, droga se stává součástí životního stylu
Užívání drog má charakter pravidelných víkendových jízd, při kterých je konzumováno značné množství drog (pervitin), nebo charakter téměř denního užívání (heroin). Droga se stává centrem a smyslem života. V této fázi se uživatel izoluje od vrstevníků, kteří drogy neužívají, protože ztrácí s nimi do té doby společná témata, a uzavírá se do skupiny stejně postižených. Objevují se také první problémy spojené s užíváním drog, které již zasahuje do běžných denních aktivit; je obtížné se připravovat a posléze i docházet do školy, nezbývá čas na původní zájmy. Většina uživatelů si problémy uvědomuje, někteří přestávají drogy užívat, jiní vyhledávají pomoc – obyčejně anonymně, prostřednictvím linek důvěry nebo internetových poraden.

Na konci této fáze již užívání drog přestává být finančně zvládnutelné, a je proto třeba hledat alternativní zdroje. Uživatel začíná doma zcizovat peníze a cenné předměty, obchodovat s drogami, krást v obchodech nebo se uchyluje k prostituci. Fáze pravidelného užívání zpravidla netrvá více než čtvrt až půl roku a jedná se již o počínající závislost. Někdy lze ještě v této fázi nepříznivý vývoj zvrátit a opustit užívání drog bez vážnějšího poškození a rozvoje závislosti. Je však nezbytné užívání drog přerušit a delší dobu plně abstinovat (tzn. cca jeden rok, přičemž plnou abstinencí je míněna i abstinence od alkoholu). Navíc je třeba otevřeně říci, že „vystoupit z rozjetého vlaku“ je obtížné a ne každému se to podaří.

Závislost se objevuje plíživě, většinu uživatelů dosti překvapí
Heroinisté na počátku této fáze zaznamenají tělesný odvykací stav a začínají drogu užívat ve více denních dávkách. Pervitinisté užívají drogu několikrát do týdne. Roste tolerance, uživatel většinou užívá dávky drogy, které jsou mnohonásobkem denních dávek ve stadiu experimentátorském. V případě heroinu to platí absolutně; denní dávka závislého heroinisty je pro jedince bez tolerance spolehlivě smrtelná. Uživatel ztrácí volbu, zda drogu užít či nikoli – v této fázi již užít musí. Pokud se mu droga nedostává, dostavují se velmi nepříjemné pocity (odvykací stav neboli abstinenční syndrom), které lze přerušit pouze aplikací drogy. U drog, které vyvolávají tělesnou závislost, dochází ke změnám fungování celého organismu.

Dále se prohlubuje se ztráta kontroly nad užíváním. Většina uživatelů si tuto ztrátu uvědomí, ale racionálně si odůvodní, proč v užívání drog pokračovat. Následuje obyčejně hluboký psychický a sociální propad. Uživatel přestává docházet do školy a do zaměstnání, často opouští (mnohdy nedobrovolně) domov a ztrácí přátele. Častá je kriminální činnost (krádeže a distribuce drog), neboť je téměř nemožné si na dostatečné množství drogy vydělat legálně.
Zastavit užívání je v tomto stadiu již velmi obtížné. Závislí se pokoušejí obnovit kontrolu nad drogou, typické jsou krátké abstinenční pokusy, po nichž následuje období nového užívání, které se velmi rychle vrací k původní frekvenci. Obvykle je proto nezbytná specializovaná léčba. Pravděpodobnost zvládnutí problému bez odborné pomoci je již velmi malá.

Autor: MUDr. Jakub Minařík

Zobrazeno: 10687x