Právní aspekty užívání v Evropě

Ve všech evropských státech se jasně rozlišuje mezi drogami legálními (např. alkohol, tabák, léky na předpis, volně prodejné léky) a nelegálními (např. konopí, extáze, amfetaminy, opiáty).

V právních systémech některých států (např. Nizozemska či Velké Británie) se rozlišuje mezi drogami s různou mírou rizika (konopí versus opiáty a kokain).Nicméně v žádné zemi ještě nedošlo k legalizaci užívání jakékoli nelegální drogy. (Protože dochází k legislativním změnám, je vhodné sledovat aktuální informace – např. na www.drogy-info.cz).

Drogová prevence tedy nesmí brát v potaz pouze zdravotní následky užívání drog mezi studenty. Zatímco užívání legálních drog, jako např. alkoholu a tabáku, nezletilými studenty je obvykle předmětem diskuze v rodinném prostředí, nákup, držení a užívání nelegálních drog může vyústit v případě přistižení v poměrně přísný trest. Právní důsledky užívání nelegálních drog a možné škody, které mohou ovlivnit postavení studenta ve společnosti, mohou mít mnohem závažnější důsledky než samotné užívání drog.

Je třeba zajistit, aby si studenti byli vědomi možných právních důsledků užívání drog i tehdy, když mají jet na prázdniny do jiného státu, kde mohou ohledně drog platit přísnější zákony. V Nizozemsku se např. držení malého množství drog pro vlastní potřebu netrestá, ve Francii se ale student přistižený s malou dávkou drogy setká s postihem.

Tabulka 1.2 (viz příloha) nabízí stručný přehled minimálního věku pro prodej alkoholu, tabáku a léků mladým lidem v řadě evropských států. V čR je věková hranice
pro prodej alkoholu a tabákových výrobků 18 let, léky jsou na předpis lékaře.

Tabulka 1.3 (viz příloha) uvádí informace o tom, jaké zákony v jednotlivých evropských zemích upravují držení drog pro vlastní potřebu.
Řada evropských zemí spěje k dekriminalizaci držení drog (např. konopí) pro vlastní potřebu. Dekriminalizace však není totéž co legalizace. Znamená, že se nákup, držení drog pro vlastní potřebu a konzumace drog nepovažuje za trestný čin. I přesto ale mohou být uloženy administrativní postihy jako např. pokuty, odebrání řidičského průkazu
či napomenutí (EMCDDA [ELDD], 2001).

Legalizace představuje proces, jak dostat aktivitu, která byla dříve nelegální a zakázaná či přísně regulovaná, pod kontrolu zákona. Legalizace drog jako např. konopí by znamenala, že by stát reguloval nákup, užívání a držení konopí podobně, jako to činí u legálního užívání alkoholu a tabáku.

Příkladem dekriminalizace jsou tzv. coffee-shopy v Nizozemsku, kde si člověk starší 18 let může koupit konopí pro vlastní potřebu (max. 5 gramů na osobu). Prodávané konopí (které se často kon-zumuje přímo na místě), ale není legalizováno, pouze je dekriminalizován jeho prodej a užívání malých množství a soudní orgány obvykle nezahajují stíhání, pokud coffee-shop neporuší regulační nařízení místní samosprávy či státního zastupitelství.

Je třeba udržovat si aktuální přehled o právní situaci v jednotlivých státech. Na seznamu nelegálních látek se tu a tam ocitnou nové drogy. Obvykle k tomu dochází, je-li užívání dané (nové) drogy spojeno s nějakým zdravotním rizikem, nebo je tato droga typově podobná dostupným nelegálním drogám. V některých případech – např. u lysohlávek
– se názory značně různí, a tak se regulace této specifické látky odkládá.

Zdroj: publikace „Making schools a healthier place“,Trimbos Institut, Utrecht 2002

Zobrazeno: 11370x
Ke stažení
ikonaNejpravděpodobnější důsledky držení drog pro vlastní potřebu
ikonaMinimální věk pro prodej legálních látek mladým lidem podle jednotlivých zemí