Svoboda ano či ne

Svoboda je v rodině vždy důležité téma. Svoboda úzce souvisí s nezávislostí a ta opět stojí proti závislosti – na lidech i drogách.

Svobodu lze chápat zjednodušeně – jako právo na to, dělat si co chci – nebo v její složité podobě – možnost svobodně se rozhodnout pro svou cestu a přijmout všechny důsledky svého chování.

O svobodě se také říká, že končí tam, kde má začínat svoboda druhého.

Při výchově dětí se o svobodě začíná více mluvit až v době puberty, ale vše začíná již dříve, u rodičů. Pokud sami rodiče se v rodině necítí svobodně, což může mít kořeny hluboko v minulosti, děti to umí vycítit a je pravděpodobné, že sami se budou v rodině cítit nesvobodně. Pokud pro mámu nebo tátu je rodina vězením, pak co má být pro ně? Drogy potom mohou být snadnou cestou, jak z takového vězení uniknout.

Možná by se tedy mohlo zdát, že problémy a drogy čekají na extrémně hodné děti náročných rodičů.
I zde platí, že příčiny neleží v nějakém zcela špatném přístupu, ale spíš v míře, jakou se uplatňuje – a extrémy pak vedou k narušení stability rodiny.

Proto i nadměrně liberální výchova doprovázená nepřesvědčivými pokusy rodičů o zásahy do života dítěte mohou přispět k nerovnoměrnému vývoji dítěte. A i když se to na první pohled nezdá, potřeby dítěte mohou být nedostatečně uspokojovány. Dítě pro svůj zdravý vývoj potřebuje mimo jiné také hranice.

Zobrazeno: 4255x