Rodiče a drogy

Řešení nepříjemných pocitů pomocí náhradních prostředků

Nepříjemné je cítit zlost, zvláště když je spojena s bezmocí. Nepříjemné je cítit smutek i prožívat osamělost. Není příjemné prožívat úzkost a strach. Těžko se snáší neuspokojená touha. O moc víc základních pocitů neznáme. V dospělosti existuje řada způsobů, jak takové pocity mírnit, potlačovat i jak řešit jejich příčiny. Některé z nich jsou však náhradní – umožňují jen dočasné i když okamžité změny: úlevu a zapomenutí.

Naše společnost a větší část lidí toleruje některé z těchto způsobů, některé jsou dokonce považovány za normální a správné. Otec rodiny pozdě v noci vybírá ledničku, aby nasytil svůj noční hlad. V té chvíli obvykle nemyslí na to, že takový hlad možná souvisí s jeho neuspokojeností v práci, manželství nebo sexu. Neuvažuje o nadměrném stresu z přemíry pracovních povinností a špatné životosprávě, které také mohou zvyšovat jeho „apetit” v noci. Samozřejmě, že je pak citlivý na poznámky dospívající dcery, že je „vypasený”.

Pocity osamocení a pocit nedoceněnosti některé matky tlumí nadměrným kouřením, užíváním léků od lékaře nebo kamarádky. Některé začnou potajmu a o samotě popíjet. Alkohol a nikotin stojí vůbec na prvním místě látek, které velice často používáme k regulaci nepříjemných pocitů.

I sport a práce mohou být cesty ke zlepšování toho, jak se člověk cítí. Ač však jde o způsoby pro tělo zdravější a společensky užitečné, i ony v sobě nesou určité riziko. I zde může dojít k náhradnímu řešení – když otec „řeší” většinu svého napětí a vzteku každodenními jízdami na kole, tráví řadu víkendů na cyklistických výletech a své podnikatelské aktivity rozvíjí tak, že domů chodí jen spát. Teprve když mu například zdravotní problémy znemožní takové odreagování, zjistí, že je na práci a sportu vážně závislý. V takovém životním pozastavení může propadnout i depresím z toho, když zjistí, kolik problémů v rodině jen odkládal, nepřipouštěl si je a pocity ventiloval v rychlé jízdě a tvrdé práci.

Je pravděpodobné, že riziko vzniku zneužívání nějaké návykové látky je vyšší v takové rodině, kde převládá náhradní řešení negativních pocitů. Zvláště riskantní jsou samozřejmě extrémní případy rodin alkoholiků či toxikomanů. Na druhé straně ani absolutní abstinence zdravých sportovců není pro jejich děti záchranou. Zvláště, když si všimnou toho, že místo drogy užívají rodiče sport nebo práci, a nemají více jiných způsobů, jak se s tím vyrovnat. Rodiče jsou dítěti vzorem v tom, jak zvládat to, že je normální cítit se občas špatně, snést i bolest a mít širší paletu možností, co s nimi dělat.

Autor: PhDr. Martin Hajný

Zobrazeno: 5734x