Neřešení konfliktů

Řešit něco předpokládá, že si určitý problém uvědomíme, přemýšlíme o něm, něco v tu chvíli také prožíváme, pak o tom většinou s někým mluvíme. K řešení konfliktů s někým druhým patří i otevřené vyjadřování emocí, někdy i ostrá hádka.

Pozitivní výsledek se nicméně pozná podle toho, že člověk pocítí určitou úlevu, zjistí, že se objevují další a nové nápady, jak něco udělat a změnit. Po odeznění hlavního konfliktu je už možné se na něčem dohodnout a naplánovat další postup.

Při zpětném pohledu rodiny uživatelů drog zjišťují, že jejich schopnosti řešit konflikty jsou omezené. Jedni rodiče řeší partnerské problémy hádkou, ale schází jim schopnost v chronických obtížích jejich vztahu cokoliv změnit. Jinde se objeví napjaté ticho. Nikdo nevěří, že by další hovor byl k něčemu dobrý. Otcové se problémům vyhýbají častěji tím, že odcházejí z místnosti nebo bytu nebo nadměrně pijí. Někteří přenechávají většinu „rodinné agendy” a problémy se školou a výchovou matce. Pak jí vyčítají, že „ta její dcera se teda moc nevyvedla”. Matky se někdy vyhýbají hádkám a problémy řeší raději s babičkou nebo s dětmi.

K tendenci vyhnout se konfliktům někdy také přispívá zkušenost, že vše po několika větách skončí strašnou hádkou, která nikam nepovede. Odkládané problémy a postranní cesty řešení však jen zvyšují napětí v rodině, pocity zlosti a viny, což snižuje odolnost dítěte vůči drogám a blokuje to úzdravné síly v celé rodině.

Zobrazeno: 4065x