Když víte, že vzalo drogu

Když zjistíte, že vaše dítě drogu vzalo, je značný rozdíl mezí tím, jde-li o první experimenty nebo již o pokročilejší stádia.

To se dozvíte spíše při klidném rozhovoru a otázkami typu „co se ti na tom líbí, co ti to dává, čím tě to přitahuje“, než když se budete ptát „proč, jak to že vůbec a jak často“ to dělá. Tím také více porozumíte důvodům, které k užití drogy vedou.

Přestože může být obtížné nepodlehnout emocím, pokuste se vytvořit atmosféru, která dítěti usnadní o této věci hovořit. Většina mladých lidí, kteří drogy vyzkoušejí, své rozhodnutí- mnohdy ovlivněné přáteli  neopakuje anebo po určitém období experimentování sama přestane.

Vytvoření atmosféry strachu a nedůvěry může spíše situaci zkomplikovat a vést dítě k úniku od rodiny.

Celkově pak mohou tyto problémy převážit nad těmi, které byly spojené s výchozím stavem. Situaci nepodceňujte, ale také zbytečně nedramatizujte.

Nic neřešící je proto:

  •   vyčítat, jak mohlo vůbec udělat (zkuste si vzpomenout, co zakázaného jste vy nebo vaši přátelé v dospívání dělali)
  •   vyhrožovat neadekvátními tresty a zákazy, kterými jen posilujete pocit neodpovědnosti a nekompetence dítěte (lepší jsou pravidla, včetně pravidel kontroly)
  •   strašení tím, že skončí jedině jako narkoman (děti o drogách vědí většinou víc než dospělí a každému se zdá neuvěřitelné, že by mohl takto skončit)
  •   obviňování dítěte, že je zlé a špatné, a nerozlišování mezi ním a jeho chováním, které odmítáte
  •   kázání, proslovy, přednášky o správném chování (pokuste se vzpomenout, jak jste na ně reagovali vy sami)


Naslouchejte, co vám říká, co je pro ně významné a důležité, co mu drogy poskytují.
Pochopíte Ii příčiny, proč dělá to či ono, můžete mu i účinněji pomoci. Možná se takto vyrovnává s nějakým handicapem, chce někomu imponovat, bylo pro něj obtížné odmítnout svým vrstevníkům, nudí se, cítí se doma osamělé nebo tak reaguje na rodinné konflikty. Nebo si chtělo samo na sobě vyzkoušet, jak opravdu drogy chutnají a co dělají.

Buďte pozorní k tomu, co říká a neskákejte mu do řečí. Možná se vám jeho důvody mohou zdát nepodstatné a malicherné, pro vašeho potomka však mohou mít velký význam. Vzpomeňte si, jak je pro vás důležité, když vám někdo naslouchá a vy máte možnost říct svůj názor, vypovídat se, podělit se o své problémy.
Udržujte kontakt, mluvte spolu a ukažte, že vaše zjištění není důvod, abyste si narušili vzájemné vztahy.

Dejte dítěti pocítit, že jste připraveni s ním i nadále strávit společný čas a zajímáte se o jeho věci.Není důležité, že je nabídnutý výlet či večerní rozmluva odmítnuta, podstatné je, že vaše dítě ví, že s vámi může i nadále počítat a obrátit se na vás, když to bude potřebovat.

Vynucování si rozhovorů a nenadálý nadměrný zájem a péče jsou ale stejně nepříjemné jako dlouhodobé napjaté ticho.
Zkuste si představit, jak by vám bylo, kdyby se vaši rodiče dozvěděli něco podobného, a co by vám pomohlo tuto situaci společně překonat.
Vyjádřete svůj postoj k drogám a jasně jej odlište od postoje k dítěti. Vaše dítě potřebuje vědět, že jej máte i nadále rádi, ale to, co se vám nelíbí, z čeho máte strach, je jeho užití drogy.

Pokud sami kouříte nebo pijete alkohol, vysvětlete mu, proč to děláte. Můžete tak předejít tomu, že se vás bude v této chvíli samo ptát a používat to jako argument své obhajoby. Co nejvíce se o drogách informujte a nezatajujte, že jste to udělali.

Není příliš účinné opakovat důsledky užívání drog. Účinnější je dohodnout se na určitých pravidlech včetně kontroly a na tom, jaký prostor má droga ve vaší rodině.
Pohybuje Ii se dítě v prostředí, kde se drogy užívají častěji, což může být i škola, zaměřte se spíše na podporu jeho schopností čelit tomuto tlaku, na jeho zájmy a koníčky, na to, co umí a co ho těší.

Autor textu: Mgr. Dušan Dvořák

Zobrazeno: 4107x