Nález drog


Najdete ve věcech drogu, pomůcky k jejímu užívání nebo jiné věci, které souvisejí s drogami

Co se dá v takových případech například najít?

 

  • Dlouhé cigaretové papírky, pravděpodobné určené k balení marihuany (jointů), podivné malé dýmky (skleněné, dřevěné, kovové) páchnoucí jakoby po spálené pryskyřici
  • Marihuanu – sušené květenství nebo listy marihuany, zelené, nahnědlé. Často v malém igelitovém sáčku nebo v plastové krabičce od běžného kinofimu. U „domácího produktu” je možný výskyt celých rostlin nebo květenství například v zavařovací sklenici.
  • Hašiš – mastný černý či hnědý kousek hmoty v nádobce či sáčku, obvykle s typickou vůní
  • Tablety léků – častý je Rohypnol, Ibalgin, Diazepam, časté jsou nesourodé směsi léků
  • Tripy – malé papírky s obrázky
  • Heroin, pervitin – bílý či hnědý prášek v typickém psaníčku či jiném obalu – relativně malé množství
  • „Nádobíčko” – krabička s jehlou, stříkačkou, opálenou lžičkou, zrcátkem, žiletkou či telefonní kartou a podobně
  • Vzkazy nebo dopisy v nichž se zmiňuje, že někdo někomu dluží větší částky
  • Jasné nebo jen naznačené pasáže týkající se užívání drog v deníku
  • Igelitové sáčky s hadříkem páchnoucím po chemikáliích, toluenu


Velmi často se takové nálezy stávají podnětem pro zájem rodičů o změnu nebo léčbu. Jde však obvykle o „poslední” kapku. Podezření vyplývající ze změn v chování dítěte trvá již delší dobu, ale rodiče se obávají o nich mluvit, důvěřují ujišťování nebo slibům. Zvláště významné je rodičovské dilema týkající se čtení deníků nebo osobních dopisů - rodičům se v takovém okamžiku zdá, že jde o jedinou cestu, jak se dozvědět pravdu.

Může to být pravda a v takovém okamžiku může být takové porušení etiky a soukromí důležitým momentem změny. Nemusí jít jen o drogy, z deníku lze samozřejmě vyčíst i jiné varovné signály – sebevražedné tendence, beznaděj z osobní nebo rodinné situace, osamělost...

Musíme však zdůraznit, že čtení deníku dítěte má obvykle závažné důsledky pro jeho vztah k rodičům! Ztrácí tak pocit bezpečí, soukromí, nedůvěřuje, získává evidentní důkaz o rodičovské necitlivosti. Zlost či zklamání dítěte mohou snadno zničit a překrýt úlevu z toho, že se o věci ví a někdo mu může pomoci. Jde proto o poslední možnost. Existuje celá škála způsobů, jak zvýšenou pozorností a kontrolou svá podezření ověřit nebo vyloučit. Rodiče však o nich nevědí anebo ve slepé víře a naději nechají všechny vhodné momenty odplynout a nakonec skutečně nezbývá než vpadnout vlastnímu dítěti do nejosobnějšího soukromí.

Někteří rodiče po nálezu věcí, které v nich vyvolají podezření vyčkávají a taktizují, jestli za nimi dítě přijde samo, jestli se objeví něco dalšího a podobně.

Jiní okamžitě panikaří, odehrají dramatickou scénu, ve které dítěti popíší, kam se dostane, jak vede kouření marihuany k užívání heroinu a smrti. Případně mu ještě mohou připomenout, že se z toho hroutí, že babička má nemocné srdce. Nic z toho podle naší zkušenosti z praxe nepomáhá.

Je dobré s dítětem o nálezu mluvit, ale dát si předem chvíli na zchladnutí a rozmyšlení. I zde je potřeba seznámit s nálezem partnera a nic před ním netajit. V hovoru s dítětem se omezte na vyjádření vlastního názoru, který by měl vycházet ze skutečných znalostí rodiče o drogách nebo okolnostech. To, co dítě rodičům o věci řekne, je zcela závislé na tom, co si o nich myslí. Kluk, který je o své matce přesvědčen, že z každého náznaku problémů udělá velkou scénu a uplatní řadu sankcí nebo alespoň výčitek, bude informace o možném kontaktu s drogami nejspíš tajit co nejdéle.

Dospívající si obvykle o drogách s rodiči povídat nepotřebuje. Když vidí, že by to měl udělat, chce, aby to proběhlo v klidu a bez neadekvátních důsledků. To lze samozřejmě splnit jen někdy. Klid rozhovoru, racionální argumenty založené na reálných informacích by měly být hlavní znaky takového hovoru. Závěr by měl být jasný: například požadavek, aby se tyto předměty doma ani v osobních věcech nevyskytovaly, důsledky toho, když se to bude opakovat, ale především – odhodlání hledat způsob, jak spolu mluvit i o problematických věcech v budoucnosti.

 

Autor textu: PhDr. Martin Hajný

Zobrazeno: 4215x