Řešení problémů

Řešení problémů bez dlouhého odkládání

Když si v rámci kontaktu s toxikomany všímáme jejich charakteristických rysů, zjišťujeme (v souladu s vědeckými výzkumy jejich osobností), že mají snížené schopnosti řešit problémy a tendenci je odkládat. Nejde obvykle o to, že by byli hloupější. Jen rozsah možných řešení je malý, jejich odolnost vůči stresu a schopnost setrvat u jejich řešení jsou nižší. Je vysoce pravděpodobné, že na takových dovednostech a schopnostech se podílí rodinné prostředí, výchova a učení.

Jaké problémy se řeší doma?

Jde samozřejmě o praktické, zdánlivě bezvýznamné problémy: opravu kohoutku, výměnu žárovek, úklid v lednici, opravu auta, ale i zařízení doučování, shánění učebnic, přípravu vánoc nebo cesty na dovolenou. Efektivní vyřešení praktických věcí vyžaduje, aby bylo jasné anebo včas dohodnuté, kdo věc vyřeší a kdy. Z hlediska výchovy je velmi důležité, aby si práce někdo všimnul a ocenil (případně šetrně zkritizoval).

Zřejmě ještě důležitější je způsob řešení problémů vztahových nebo emočních. Právě pocit bezmoci, bezvýchodnosti a neřešitelnosti může dítě nejlépe vést směrem k jednodušším „řešením” jejich pocitů a vztahů – i pomocí drog. Způsob, jakým se takové věci řeší doma, je proto velmi důležitý. Dlouhotrvající nespokojenost matky v partnerském vztahu, trvalé pocity křivdy, ponížení a nevyjádřené zlosti vůči manželovi mohou výrazně ovlivnit citový vývoj dítěte. Zjednodušeně řečeno – má v tom špatný příklad. Otec, který svou nepohodu řeší pravidelnou baterií piv každý večer, otec schovaný do své práce nebo otec, ze kterého se v minutě stává hlučný agresor sahající k fyzickému násilí je podobný případ.

Jistě – nelze vytvořit nekonfliktní rodinné zázemí, kde by byli všichni šťastni. Způsob, jakým se s nespokojeností jako rodiče vyrovnáváme, je však pro vývoj dětí podstatný. V tomto případě je asi nejhorší nedělat nic. Pasivita, opakující se hádky na stejné téma, předsevzetí a plány, které nikdy nejsou realizovány jsou pro dítě důkazy o tom, že nemohou čekat změnu. Proto lze jen zdůraznit

  • Konkrétní problémy v praktickém životě rodiny by měly vést k jasnému závěru kdo, kdy a jak je bude řešit. Hodnocení, zvláště pozitivní, je velmi důležité pro další motivaci.
  • Složitější osobní nebo vztahové problémy, především dlouhodobé, by měly být řešeny, větší odpovědnost zde samozřejmě padá na rodiče. Více než únik pomocí alkoholu, drog nebo izolace od ostatních lze doporučit otevřenou komunikaci a případnou návštěvu odborníka
  • Odkládání, skrývání a potlačování vede v dlouhodobém měřítku k takové změně klimatu rodiny, že může v dítěti vyvolat únikové snahy po „náhradním řešení” – alkohol a drogy jsou svými účinky vždy hned po ruce.

Autor: PhDr. Martin Hajný

Zobrazeno: 8172x